Jedním z pilířů well-being  (duševní pohody) je potřeba vnímat a prožívat život jako smysluplný. Otázka po smysluplnosti života se jeví natolik složitá,že se nám může zdát, že nalezení uspokojivé odpovědi, je nemožné.

Při hledání se můžeme inspirovat mnoha filozofickými přístupy, hledat odpovědi v duchovních směrech, meditovat, užívat látky napomáhající ponořit se do nevědomí a hledat zde odpověď. Odpověď univerzální, konečnou a uspokojující.Pokud hledáme odpovědi, musíme dobře formulovat otázku. Co je smyslem života?  Jaký smysl život nabízí? Pokud uděláme tzv. Kopernikovský obrat, můžeme se zeptat: Jaký smysl chci životu dát já? Tím se staneme z pasivního čekatele smyslu  aktivním hybatelem a tvůrcem svého života a jeho smyslu.

Viktor Frankl shrnul možnosti objevování do třech hodnotových oblastí.

• Zážitkové hodnoty – díky nim objevujeme smysl prostřednictvím vnímání krásy, jedinečnosti a variability života. Nejhlubší zážitková hodnota je vztah Já-Ty, kdy se dotýkáme jedinečnosti bytí druhého člověka. Prolínání a splynutí v tomto vztahu dává  životu smysl, činí ho hodnotným a jedinečným.
• Tvůrčí hodnoty – prostřednictvím aktivního postoje,kdy něco vytváříme a budujeme, obohacujeme svět a činíme ho krásnějším,hodnotnějším. Tvůrčí hodnoty přesahují materiální charakter. Nasazení, samotná činnost a proces je to, co je samo o sobě hodnotné.
• Postojové hodnoty – svoboda zaujmout postoj i v těch nejtěžších situacích je zároveň osobní výzvou. Můžeme hodit ručník do ringu a rezignovaně čekat na konec našeho bytí, nebo využít každý zbývající moment a dát tak najevo, že život je hodnotný i ve své konečnosti.

Pokud se nám v životě daří naplňovat alespoň jednu z těchto hodnot, potom výrazně snižujeme riziko existenciální krize a deprese.

Vnímání smyslu života je důležitý pilíř naší duševní pohody.Jeho absence se projevuje mimo jiné depresivními stavy.  Smysl se ale nevymyslí  u stolu, v posteli, na gauči. Spíše přichází v běhu života, při inspirativních setkáních, četbě, významných zážitcích. Aktivita je rozhodně pomocná ruka při hledání smyslu. Proto se v mnoha léčebnách pacienti zapojují do aktivních terapeutických programů.Japonský terapeut Šóma Morita používal při práci s pacienty jak samotu a práci s emocemi, tak pracovní terapii, protože věřil, že pocity se proměňují v závislosti na činnosti, kterou děláme.

V současnosti sledujeme mnoho přístupů a trendů, jež napomáhají k pozitivním emocím prostřednictvím cvičení, meditací a terapeutických přístupů. Sport a pohybové aktivity jsou jednoznačnou a účinnou prevencí  některých duševních onemocnění,stejně jako podporou v jejich léčbě. Nemůžeme říct, že depresi vyléčíme během nebo cyklistikou, ale můžeme tak úzdravu velmi efektivně podpořit. Ve školním věku je pohyb jednoznačným pomocníkem dětí v jejich schopnosti koncetrovat se a zbavovat se napětí. V seniorském věku je pohyb důležitý pro uchování fyzických sil, emoční stability a zachování dobrého stavu mozkových funkcí. Je zajímavé, že pohybová aktivita vysoce souvisí s vnímáním života jako smysluplného. Mnoho sportovců (včetně horolezce Viktora Frankla) vykazuje méně duševních nemocí a celkové životní nepohody v porovnání s nesportovci.

Pokud tedy váháte, zda dnes vyrazit na procházku či jízdu na kole, mějte na mysli, že to bude mít vliv na Vaši fyzickou kondici, psychickou stabilitu a funkci Vašeho mozku, a celkově tak ovlivníte Vaši duševní pohodu.