Deprese v dospívání vypadá a projevuje se v různých podobách. Jako lenost či apatie, u jiných dívek jako rozhněvanost a nenávist. O dospívání a jejích rizicích si můžete přečíst ve skvělé knize od Mary Pipher – Ofélie podruhé – záchrana já dospívajících dívek.

Nedávno mi jedna klientka popisovala své dospívání a to, jak ji v této době opustili skoro všichni přátelé a zbyl pouze jeden, který k ní byl upřímný a řekl ji , že její neustálá naštvanost, hněv a nespokojenost je pro druhé tak náročná, že se ji raději vyhýbají. Ona sama byla depresivní, což se neprojevilo jako smutek či únava a skleslost, ale jako dynamické naštvání, což prostě druzí nechápali a nerozuměli tomu.

Deprese v dospívání a ztráta „Já“

Deprese v dospívání se také může projevit sebepoškozováním, to je v současné době velmi aktuální. Dívky se řežou, pálí, hladoví, polykají léky a využívají sex ke zklidnění, prostě jako sedativum. Deprese v dospívání tedy může mít mnoho podob, ale uvnitř jde většinou o prožívání smutku a truchlení. V dospívání je toto truchlení spojeno s pocitem ztráty já, ztráty své autenticity. V dospívání podle M. Pipher totiž jde hlavně o nalezení pravého já, uchování autenticity, hledání toho, kým jsme, kým chceme a můžeme být, a to celé ovlivňují očekávání společnosti, která mladé dívky nějak ovlivňuje, ukazuje ideál, který je pro mnohé buď nedostižný nebo neatraktivní. Někdy jsou okolní nároky světa tak silné a tíživé, že se dívky uzavřou do sebe, nevpouští k sobě okolní vlivy, aby mohly svět v jeho složitosti zpracovat, což se někdy manifestuje právě jako deprese.

Deprese v dospívání a společenské změny

Proč se zvětšuje počet depresí do takové míry, že mluvíme o pandemii deprese? Podle Mary Pipher stojí za epidemií deprese dnešní doby právě změny ve společnosti a určité kulturní faktory jako je terorismus, pornografie, násilí na školách, rasismus, nedůvěra v instituce, globální klimatická změna a nově také sociální sítě, zejména jejich nadužívání, které je s depresí a úzkostí silně propojeno právě v období dospívání.  Podle Pipherové i Johanna Hariho stojí za epidemií deprese ztráta spojení na mnoha úrovních – ztráta spojení se sebou a svým autentickým já, ztráta spojení s minulostí i budoucností, s vlastním tělem a jeho potřebami, ale i spojení s druhými lidmi.

Dospívající dívky se velmi často a přirozeně potýkají s bolestí a zármutkem nad ztrátou a změnami, a tyto emoce jim právě dospělí a blízcí lidé mohou pomoci zvládat a překonat. Pokud jsou jedinou pomocí při bolesti duše sociální sítě, bolest se většinou jednak prohloubí a velmi rychle u dívek vznikne závislost na mínění druhých a jejich hodnocení.

Deprese v dospívání a podpora rodičů

Jako rodiče můžeme dívkám naslouchat, povzbuzovat je k autenticitě a oceňovat jejich odvahu být samy sebou, zároveň můžeme dávat jasné hranice pro určité chování. Podle Pipherové je podpora rodičů v dospívání zásadní. Podle výzkumu Eleoner Maccobyové a Johna Martina vyrůstají nezávislí, zodpovědní a sebevědomí dospívající právě v rodinách s vyšší mírou kontroly a přijetí, kde jsou rodiče milující a přijímající, ale zároveň nastavují dětem srozumitelné hranice.

Deprese u dospívajících je obtížná i důvodu hormonálních změn v organismu a také v tom, že naše tělo, tedy i náš mozek se vyvíjí a prochází mnoha změnami. Často se po ukončení fáze dospívání změní i naše prožívání, ale zároveň je potřeba mít na mysli, že v této době si dívky potřebují nalézt odpověď na otázku, kdo jsou a jakým směrem se ve svém životě chtějí vydat, aby netratily samy sebe a uchovaly si svůj smysl pro to, kým skutečně jsou.

Více o depresi mluvím na svém YouTube kanálu, odkaz ZDE

nebo v mém blogu v rubrice Terapie deprese, odkaz také ZDE