Emoce v terapii

Z praxe psychoterapeutky

„Já ale tohle nechci cítit. Kdykoliv se to objeví, musím odejít z domu na čerstvý vzduch.“

„Když se mi večer nechce do nějaké práce, tak se k ní potřebuji nějak aktivizovat, nějak nevnímat, že se mi do té práce vůbec nechce. Když se napiju, je to prostě lepší.“

Read More

Deprese v dospívání vypadá a projevuje se v různých podobách. Jako lenost či apatie, u jiných dívek jako rozhněvanost a nenávist. O dospívání a jejích rizicích si můžete přečíst ve skvělé knize od Mary Pipher – Ofélie podruhé – záchrana já dospívajících dívek. Read More

Jak nás ovlivňují zkušenosti z dětství? Proč nás některé běžné situace v životě rozčilují? Proč se necítíme spokojení, i přesto, že k tomu máme spoustu důvodů? Proč naše tělo reaguje na některé situace naprosto nelogicky? Proč se rozčílíme nebo jsme smutní i v situaci, ve které to není běžné?

Náš mozek od prvních chvil našeho života zaznamenává mnoho vjemů a informací. Po narození je dítě plně odkázáno na své lidi a ve vztahu s nimi se učí, jaké je ono, jaký je svět a jeho místo v něm. Učí se seberegulace, to znamená, jak žít se svými emocemi, jak se zklidnit a nabývat opětovné rovnováhy.

Read More

Emoce v náročných situacích. Jak je regulovat u sebe a u dítěte?

Emoce dělají náš život barevný, zároveň nás někdy dokáží velmi trápit. Naučit se seberegulaci je dovednost, kterou se učíme od narození díky vztahu s pečující osobou.

Stalo se vám někdy, že přicházíte po náročném dni domů, těšíte se na odpočinek a volný čas se svými blízkými, ale místo abyste se uvolnili, cítíte napětí ve svém těle, jste stažení a stále jakoby ve zvýšené pohotovosti?

Transgenerační přenos deprese znamená, že vědomě i nevědomě dochází k přenosu deprese na další potomstvo. U deprese je terapie nutná, ale neexistuje pouze jeden přístup, který by byl všelékem pro všechny.

Jedním z velmi častých strachů je strach ze selhání. Jak s perfekcionismem souvisí deprese a proč je těžké to změnit? Být perfektní je totiž strach z toho, že pokud selžu nebo nebudu dokonalý, potom mě druzí odmítnou, nebudou si mě vážit, vysmějí se mi, nebudou mě uznávat nebo dokonce milovat.

A právě zde se nejčastěji potkává deprese s perfekcionismem. Jsme vyčerpaní z neustálé snahy o dokonalost, vystrašení ze selhání a obáváme se, že si nezasloužíme být milováni, protože nejsme perfektní.