Nervová soustava

Náš nervový systém je úžasně moudrý. Reaguje na vnější podněty a řídí tělo podle daných podmínek.

Pokud naše mysl vyhodnotí danou situaci jako nebezpečnou, náš nervový systém se přepne do modu bojuj nebo uteč, zapíná tak sympatickou část nervové soustavy. Tím se začnou vyplavovat stresové hormony a my jsem připraveni k akci.

I když daná akce odezní, my situaci vyřešíme, potřebuje náš nervový systém dostat signál, aby se přepnul do klidového režimu a aktivoval systém parasympatický, který tělo udržuje v klidném, relaxačním stavu. Tyto systémy nejsou nikdy zapojeny současně. Vždy je jeden zapnutý a druhý vypnutý. V dlouhodobě náročné situaci, kdy prožíváme tzv. chronický stres můžeme nevědomě naše tělo udržovat v sympatickém modu. A to nás dlouhodobě vyčerpává, ačkoli stres není extrémní.

Stresová reakce

Při dlouhodobém pečování se velmi snadno můžeme dostat do dlouhotrvajícího stavu stresu, kdy naše tělo je v mírném napětí. Cítíme únavu, podrážděnost, citlivost, případně bolení břicha a mírný třes. Neděje se nic hrozného, výjimečného nebo ohrožujícího, ale přesto se necítíme uvolněně. Tělo pokračuje ve stresové reakci, protože přirozeně nedošlo k přepnutí nervového systému do klidového modu.

Vypínání stresového prožívání

V praxi to vypadá tak, že dlouhodobě, celkem klidně pečujeme o manžela. Pak prožijeme náročné zhoršení jeho zdravotního stavu a musíme zavolat rychlou záchrannou službu. Prožíváme extrémní pocity, tělo reaguje pohotově, je zrychlené, musíme jednat s chladnou hlavou, nehroutit se. Manželův stav se po pár dnech zlepší a je převezen k domácímu ošetřování. Naše reakce již není tak extrémní, ale stále prožíváme obavy a napětí. Jsme zvýšeně pozorní, sledujeme jeho zdravotní stav. Příliš neodpočíváme. Po pár dnech zjistíme, že je naše tělo stále napjaté, máme problém s usínáním, vrací se nám určité myšlenky, obavy, strach. V tento moment můžeme, a je to i žádoucí vědomě přepnout sympatický nervový systém na klidový parasympatický, protože nebezpečí již pominulo a my nemusíme mít zapnutou výstražnou kontrolku. Můžeme relaxovat, uvolnit tělo i mysl.

Techniky přepínání do klidu

Nejprve je potřeba pro sebe vědomě vytvořit mentální prostor, kdy si můžeme navodit klidové prožívání, např. si představte imaginární místnost či přírodní prostor, kde je vám dostatečně umožněno být sám se sebou.

Přepnout můžeme vědomým hlubokým břišním dechem (nádech nosem až do nejhlubšího místa v břiše a pomalý výdech ústy), kloktáním, zpíváním, cvičením a protahováním, teplou koupelí, meditací a pobytem v přírodě.

Při dlouhodobé péči není o stresové situace nouze. Chronický stres, ale postupně vyčerpává naše fyzické a mentální síly. Ohrožuje nás depresí a vyhořením. Proto svůj nervový kanál přepínejte na klidový režim vědomě a co nejčastěji.