Pro některé pečující je advent synonymem pro nadměrný stres, protože přináší nejen to moře povinností, které mají běžně, ale navíc ještě přípravu na Vánoce.

Mám ale aktuálně ve své praxi několik žen, které pečují o rodiče nebo nemocného partnera, a přesto prožívají advent spíše nadšeně. Ptáte se jako já, čím to je?

Zde je několik mých postřehů:

1. Mají okolo sebe rodinu nebo přátele, kteří jim pomáhají.
2. Umí si říct o pomoc.
3. Nemají perfekcionistické sklony.
4. Čistou a naklizenou domácnost nepovažují za součást Vánoc.
5. V adventní době se stýkají s přáteli o něco častěji než obvykle.
6. Jako dárek k Vánocům si přejí nemateriální dárky jako volný den pro sebe, wellness víkend s kamarádkou, výlet s manželem do hor.

Uvedené neberte jako fakt, ale jako výsledek mého terapeutického pozorování na omezeném vzorku pečujících (12 klientek).

Mně osobně to velmi inspirovalo k zamyšlení, jak můžeme prožívat klidný advent i za velmi náročných podmínek. Proto je čas s rodinou přednější než umytá okna a rozjímání nad knihou důležitější než mnoho dárků pod stromečkem. A nejde jen o to, že to předvánoční uklízení a pečení nikdo tolik nechce, jde o to, že sami sobě dopřejeme více klidu a vědomě se pro to rozhodneme. Vědomě a bez výčitek. Zvláště v době, kdy pečujeme na plný úvazek a máme rodinu, je zásadní připomínat si to důležité a hodnotné, co v životě chceme, oceňujeme a potřebujeme.

Krásný adventní čas Vám všem