Mozek a neuroplasticita v terapii
Jim Kwik a jeho Nespoutaná mysl
Mozek je podle Kwika naše superschopnost, kterou můžeme dobře využít. Denně mozek vytvoří přibližně 70 tisíc myšlenek, je rychlejší než závodní auta a má prakticky neomezenou kapacitu. Při poškození nějaké jeho části dokáže jiná část velmi rychle převzít funkci.
Mozek je neuroplastický, což znamená, že se neustále mění a přizpůsobuje či formuje okolí, podmínkám a požadavků, ve kterých žijeme. Změny v mozku můžeme sledovat i u lidí, kteří absolvovali psychoterapii rozhovorem, nebo u lidí, kteří žili v podnětném prostředí a rozvíjeli své dovednosti. Strukturu mozku ovlivňuje např. stresující prostředí, ve kterém žijeme, nebo laskavé prostředí, ve kterém jsme vyrůstali. I v nepodnětném nebo stresujícím prostředí ale lidé dokáží rozvinout svůj potenciál, protože si najdou vlastní způsoby myšlení a učení se. Mozek se často prostě přizpůsobí daným podmínkám.
Pozorováním londýnských taxikářů a jejich mozku vědci zjistili, že taxikáři mají více šedé hmoty v zadním hipokampu, tedy měli větší paměťová centra než běžní řidiči. Čím déle někdo byl taxikářem, tím větší má hipokampus. Londýnští taxikáři musí před získáním licence umět zpaměti bludiště 25 tisíc ulic a atrakcí. Čím déle tuto profesi vykonávají tím více nových tras se učí a tím více nových nervových spojení vznikne právě v oblasti hipokampu. Tito taxikáři používají mozek odlišně než většina z nás, a jejich mozek se tomu přizpůsobí.
A to je princip neuroplasticity mozku v praxi. Mozek se přizpůsobuje novým podmínkám. Kdykoliv se učíme něco nového, vytváří se nová nervová spojení. Pamatování je udržování a zachování těchto spojení. Pokud si něco nedokážeme zapamatovat je to důsledek toho, že nové informace nedokážeme propojit s těmi starými a využít je v našem životě.
Díky plasticitě není naše učení a náš život neměnný, a je jen na nás, co budeme dělat, čemu se budeme věnovat, co se budeme učit a čeho budeme chtít dosáhnout. Náš mozek nám pomůže v jakékoliv situaci, protože se vždy dané situaci přizpůsobí. Díky své plasticitě má náš mozek neomezenou možnost neustále se něco učit bez ohledu na prostředí, věk, pohlaví nebo nějaká vnější omezení. Neuroplasticita umožňuje mozku měnit se podle toho, jak ho používáme.
Jak můžeme využít plasticitu mozku pro naše psychické zdraví? Pokud např. pochybujeme sami o sobě, neustále na tyto pochyby myslíme a zaobíráme se jimi v mysli, potom tyto myšlenky vytvořily v mozku pevná spojení. Tato spojení nemůžeme zrušit jen tak. Ale tím, že vytvoříme další nová spojení s pozitivní myšlenkou o sobě a začneme ho využívat a posilovat, to znamená budeme si ho říkat co nejčastěji, potom staré spojení s negativními myšlenkami ochabne a nebude prostě využíváno a možná ho i zapomeneme.
To samé můžeme dělat se vzpomínkami. Pokud si chceme zachovat ty pozitivní, měli bychom je buď využívat v současném životě nebo se k nim v mysli často vracet. Tím opět vznikne pevné synaptické spojení v našem mozku, vytvoří se postupně dráha, kterou bude snazší využívat.